Blíží se vydání nové knihy o staré Otavě

Doufám, že všechny milovníky řeky Otavy potěším zprávou, že v říjnu vyjde pokračování knihy Tam, kde zpívala řeka aneb Čarovná léta kolem Smetiprachu. Tentokrát budu vyprávět nejen o zaniklých chalupách, mlýnech a penzionech při řece, ale hlavně o životě, zvláště turistickém, kolem Otavy. A to až k jejímu soutoku s Vltavou nad majestátním hradem Zvíkov. Procházka to bude opravdu vydatná, neboť se mi podařilo nasbírat spoustu podkladů archivních i vyprávění pamětníků, ale také fotografií. Ještě se trochu vrátíme k Cajsce, chatám kolem držovské strouhy, Smetiprachu, ale pak už nás čeká mlýn a papírna na Jistci, přívoz, kdysi i rybárna a rušný život na dvou známých penzionech. A kdo vyhraje spor o právo převážet pod Dědovicemi: Urych nebo Novák z Cukav? Víte, která byla samota U Vlka a jak vypadala? Protější Hájovna Petříkov taky nebyla vždycky hájovnou. A to jsme na Štědroníně, osadě plavců, kde vyrostly dva penziony a letní hosté si zde podávali ruce. Nejstarší a největší je zde statek Štědronských, kterému konkuruje statek na výběžku zvaném Mošovice. Protilehlá Svatá Anna dominuje svým kostelíkem a u řeky hospodaří a převáží tzv. Makas. O posledním přívozu naproti Zvíkovu U Smrtů – o tom by dalo vyprávět! A což teprve Zvíkov, jeho zaniklé městečko Podhrad a nově založené Zvíkovské Podhradí se všemi hospůdkami a slavnými penziony! To je teprve pochoutka! Tak tedy nezapomeňte, včas vás ještě upozorním na termín představení knihy a trochu vás ještě navnadím několika fotkami: