Nová dvoudílná kniha o staré Vltavě - pozvánka

16.05.2022 18:43
  Když Vltava zpívala je název nové knihy autorky Jaroslavy Pixové, kde vypráví o tom, jak vypadala stará řeka před zatopením Orlickou přehradou. Vyprávění začíná právě u Týna nad Vltavou, kam vody přehrady doběhly, a končí u Zvíkova. I tak jde o dva díly s podtituly Od Týna po Rejsíkov a Od Lipovska po Zvíkov.
V těchto knihách se velmi podrobně zabývá všemi osadami, samotami, mlýny či hospůdkami, jejich obyvateli i osudy, ale také samozřejmě veškerou činností, která s vodou souvisela jako voroplavbou, přepravou soli a solnicemi, přívozy, mosty, stavbou lodí, koželužskými, soukenickými a jirchářskými řemesly. Posledně jmenované činnosti se týkaly hlavně Týna nad Vltavou, které je věnována velmi rozsáhlá kapitola. Vše je doplněno mnoha dobovými fotografiemi ze soukromých archivů nebo Státních okresních archivů v Českých Budějovicích a Písku. To jsou také zdroje, z kterých čerpala, nejen z archivních dokumentů, ale jako vždy se snažila popis oživit také vyprávěním pamětníků.
 

Představení této knihy proběhne v druhé polovině června na různých místech: 

v pátek 17. června na Obecním úřadě v Albrechticích nad Vltavou od 18 hodin

v sobotu 18. června v kulturním domě v Jetěticích od 18 hodin

v pondělí 20. června v Městském centru kultury Sokolovna v Týně nad Vltavou od 18 hodin

v úterý 21. června v kulturním domě v Dražíči od 18 hodin

ve středu 22. června v kulturním domě v Neznašově od 18 hodin

v pátek 24. června v Komunitním centru ve Slabčicích od 19 hodin

v pondělí 27. června v hotelu Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí od 18. hodin

ve středu 29. června v Podolí I. v kulturním domě od 16. 30 hodin

v pátek 1. července v Chřešťovicích v bývalé škole od 18 hodin

 

 

1. Ty, kdo bloudíš sám a sám dlažbou cest a jejich špínou, smutkem dní a nudou línou, já tě znám, ty, kdo ztratils' přízeň dam, kdo jsi lásce ustlal v hrobě, škodíš tím jenom sám sobě, že jsi sám. R: /: Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže, podívej, kvete růže, ta tvá. :/ 2. Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne, nemáš mládí právě klidné, já tě znám, kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době, v téhle chvíli právě tobě povídám. 3. Ty, kdo znáš se k dětským hrám, co tě bosé nohy zebou, počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám, slunce zamklo zlatý chrám, noc, ta dáma v černé róbě, volá hvězdu a jdou obě přímo k vám.