Tyto dvě nádherné publikace se spoustou zejména dokumentárních snímků, nákresů, plánků a mapek se odlišují kromě barevných snímků na obálkách také svými podtituly. První díl s podtitulem Od Týna po Rejsíkov jednoznačně vytyčuje úsek toku Vltavy, kterému se Jaroslava Pixová v tomto svazku podrobně věnuje. Všímá si přírodních krás oblasti a místopisu krajiny, ale i historických faktů vážících se k vltavskému údolí v daném rozsahu, s nejedním odskokem do pravěku a následných údobí, ve spojitosti s archeologickými nálezy a dochovanými stavbami. Podrobně popisuje městečka, vesnice, osady i osamělá stavení na březích Vltavy, včetně historických staveb, zabývá se osudy těch, kteří s tímto územím a jeho osidlováním spojili své životní osudy, nezapomíná ale ani na stavby novověku, jako jsou přehrady, mosty, apod. Svá vyprávění začíná v Týně nad Vltavou, v jeho romantických zákoutích psaných dějinami, ale i v domech tamějších řemeslníků, kteří k provozu svých řemesel potřebovali vodu – jako koželuhové, jircháři, soukeníci, barvíři a v neposlední řadě také mlynáři, jimž je vyhrazen poměrně velký prostor, nebo říční šlechta - voraři. V dílčích kapitolách se zabývá rodopisy rodinných klanů, zejména pak mlynářských rodů, ale i někdejším společenským životem a činností spolků, sakrálními stavbami, obchodními podmínkami, nástupem průmyslu či moderní výstavby. Podrobně popisuje zajímavé a nevšední okamžiky včetně přírodních katastrof, mimo jiné také postup pokroku v kraji. Samostatnou kapitolu tvoří lodní doprava a přínos známého podnikatele Vojtěcha Lanny a jeho následovníků, na stránkách najdete i jména hostů slavných jmen, kteří do tohoto kraje zavítali.
Druhý, ještě objemnější díl nese podtitul Od Lipovska po Zvíkov. I zde bychom mohli podrobněji hovořit o obsahu v podobném duchu, s neopomenutelnou dominantou hradu Zvíkov a jeho historií, Podolským mostem či přemístěním pověstného řetězového mostu, který později našel využití u Stádlce. Autorka fundovaně popisuje i další změny v rázu krajiny a osídlení, dává širší prostor životopisným statím o tamějších rodinách, také změnám, které se krajiny kolem Vltavy vzhledově i existenčně dotýkaly. V obou případech jsou knihy doplněny i složkou barevných fotografií ze současnosti, vztahujících se k popisovaným lokalitám.
Je úžasné, kolik autorské práce oba zmiňované svazky obsahují. Nejde jen o zkoumání v archivech, muzeích a rodových kronikách dotčených osob, ale i o to, že každý kousek z popisovaných končin autorka osobně prochodila, aby její řádky byly zasvěcené a ověřené realitou. Myslím, že právě tento dvojdílný, velice podrobný projekt je zatím vrcholem tvorby Jaroslavy Pixové a že zaujme nejen ty, kteří zde najdou zmínky o svých předcích nebo místech, která dobře znají, ale i řadu dalších čtenářů, milujících historii a seriózní popisy faktů z dob dávno i nedávno minulých.
Hanka Hosnedlová